Paroháčova laň
Tedy hlavně já a ona.
Jednou ten její slavil narozeniny či co a pozval mne k nim. Tehdy jsem netušil,jak krásně divoká to bude noc.
V obýváku seděla ona v přiléhavém oblečení, nabídla mi místo vedle sebe a on si sedl naproti.
Díky pár skleničkám vína se mi podařilo tak uvolnit, že jsem jí zcela klidně hladil nohy, které měla vedle mne na gauči. Zeptala se mne, jestli nechci kávu a já souhlasil.
Řekla manželovi, zdali by ji udělal a když zmizel ve dveřích,
nahnula se ke mně a tiše, leč výmluvně mi zašeptala:
"Chci tě, zůstaň tu... "
Labels: Paroháčova laň
<< Home