Nedotažený šoust

Znala jsem se s ním tak trochu z kanceláře. Byl to chlap ve středních létech, pěkný, ale zamlklý. Mně tehdy bylo šestatřicet, byla jsem rozvedená a to v tomhle věku není nic dobrého. A tak jsem jej jednou požádala, zdali by mne neodvezl domů. Slíbil mi to a já zjistila, že zabloudil pohledem k mému výstřihu.

Byla jsem z toho celá vedle.

Myslím si, že to na mně poznal a že jsme se tak trochu od té doby vytáčeli navzájem.

V hlavě se mi honily myšlenky jen na polední přestávku, kdy jsem chtěla odvézt domů.

Ani jsem nezaregistrovala, že je náhle za mnou.

Jen jsem zahlédla, jak jeho ruka pokládá papíry vedle mne.

To se však již druhou rukou dotýkal mého zátylku a čechral mi záhyby vlasů na šíji.

Potom jeho ruce sklouzly na má ramena a přitiskl mne k sobě.

"Promiň, ale já už to nevydržím... " zašeptal a jeho ruce pomalu klouzaly až k mým kozám, která začal nádherně jemně hladit a stiskávat.