Píchání (v) jehličí

"Na hradě Vokoři, čuráka zabořím, do tvý kundy, až zas pudem spát..." vyřvávala parta několika puberťáků do noční tmy kolem dohasínajícího táboráku.
Káťa se začala smát.
"To jsou přece blbouni... " řekl jsem a vzal jí kolem ramen.
Otočila se ke mně.
"A proč ? Vždyť ...za lesem, za lesem, do ráje se povznesem... " navázala na jejich téma a její oči zasvítily do tmy.
Pevně jsem ji k sobě přitiskl.
"Tak to aby jsme za tím lesem už byli. Čekám na to celej večer." prohodil jsem tiše k těm žádostivým lucerničkám.
Její ploché břicho se mi vmáčklo do klína a zavrtělo se.
"Panenko skákavá, já ti to udělám snad rovnou tady... " vydechl jsem toužebně, protože se mi mohutně začal bouřit klacek v kalhotách.
"Pojď... " řekla a začala mne táhnout do hloubi lesa.
Ani se moc nemusela namáhat, protože jsem měl před očima její krásný kozy a tak jsem pospíchal za ní jak to jen v té tmě šlo.
Za několik okamžiků jsme byli z doslechu těch mlaďochů a slyšeli jsme jen křoupání větviček pod nohama.